Třetí vydání

Devítka

1:ANa stébla trávy svou Dposlední píseň
bych Ajednou napsat Dchtěl,
než rozplyne se v tichu Adým
mých laskavých Elet.
Už z podzimní zprávy mě přepadá tíseň
už dávno odešel
ten naivní klouček
co rád se rozdával všem.
R:ELéta čekáDní
obrousila Ahrany všech snů.
ETřetí vydáDní
mý kariéry Apřenechám Erád svým souseDdům.
2:Na území bláznů a prodejných žen
jsem hledal to čím chtěl bych být,
však důkaz těch vět slyšených
jsem nepochopil.
A z falešný krásy vší záplavy jmen
mi zůstal v duši mír a klid
a přítel a Bůh,
nic víc jsem nemohl chtít.
R:Léta čekání
obrousila hrany všech snů.
Třetí vydání
mý kariéry přenechám rád svým sousedům.
Někdy vzpomínám
jak voněl zítřek nevědomých,
v obálkách mi k nám
nes lásku, jako kazatel pláč i král smích.
3:Probuzení, stáli jsme na konci léta,
tak někde na konci léta,
kdy krajem letěl babí sníh,
já potřetí spad z oblaků na studenou zem.
Poražení, stáli jsme na konci světa,
tak daleko od věcí zlých,
pak začlo se hrát někde tam,
kam nedovidíš.
4:Věci dostaly spád já nased a jel
ne někam a ne do nikam,
už nestačím číst názvy měst
a polykat prach.
Poslední holku co za svou jsem vzal,
jsem ztratil dřív než jsem ji měl,
u barových stolků sen o ranním lógru
mi zmizel dřív než ožít směl.
R:Léta čekání
obrousila hrany všech snů.
Třetí vydání
mý kariéry přenechám rád svým sousedům.
Někdy vzpomínám
jak voněl zítřek nevědomých,
v obálkách mi k nám
nes lásku, jako kazatel pláč i král smích.
Třikrát jsem si sáh
až na dno, víc to nemusím mít
prochozený práh
prý lásko vrátka k životu prý můžu jít.
CODA:  Na stébla trávy svou poslední píseň
bych jednou napsat chtěl.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:18:48.061+00:00
Výsledky hledání: